
Už se mi objevily nějaké upomínky, že nejsem schopná o sobě nic napsat.
Jsem hrozná, já vím! Je to tím, že začalo léto a tudíž jsme samá akce a samej plán a taky se teď opravdu hodně učím. Asi za 14 dní mám zkoušky ze španělštiny a navíc jsem si přes internet objednala online hodnocené testy pro přípravu na přijímačky, které mají platnost do konce června. A tak je chci využít. A na to musím samozřejmě něco umět! Donutilo mě to studovat trochu matematiky (nic závratného, jen do rozsahu druháku na gymplu, základní věci jsem už zapomněla...) a hlavně biologii. A samotné testy stojí dost času!!! V poslední době tedy běžím, běžím a ani si nesednu. Dokonce i Michal už chápe, že to je vážný (kór když ještě koncem června jedeme na dovolenou a tam se učit nehodlám) a tak mě kontroluje, jestli se učím... A mě to fakt pomáhá!
Kromě toho plánujeme odkup naší zahrádky (vypadá to, že snad se to nakonec povede, ale nechci nic zakřiknout) a taky třeba jaký nový domeček/chatku pro 4 lidi si tam postavíme. Teď je tam totiž chatka jen pro 2 lidi a dá se tam k tomu nacpat dětská postýlka... Ale dlouhodobě to vyhovovat nebude. Minulý týden jsem navíc byla celý pryč, i kurzy jsem vynechala - jeli jsme s kamarádkou Markétou na chalupu, my dvě a naše tři děti. Pro mě to byla škola jako hrom - konečně jsem pochopila, že jedno dítě není skoro žádná práce. Ty tři dohromady, to jsem společně sotva stíhaly. Po večerech jsme si ten celodenní zápřah ale vynahradily při hovorech u skleničky vína. :-)
Když už jsme u toho cestování - zažili jsme i parádní víkend (působilo to na mě spíš jako taková malá dovolená) u Michalova kámoše v Českém Ráji. Měl to štěstí, že tam zdědil krásnou roubenku kousek od Sobotky a pozval nás tam. Celé to bylo takové krásně letní a romantické, paráda!!! Spali jsme na špejcharu, v noci přišla bouřka, první večer jsme seděli i s dětma (jeho a naším) asi do půl jedenáctý v hospůdce přes silnici.... A jinak jsme pořád jezdili na kolech! A viděli jsme asi tisíc krásných míst - hlavně všechny možný údolíčka, říčky, skály.... a taky hrady a zámky. Nejradši bych se tam ještě vrátila, ale asi nebude kdy...
Jinak co je novýho: Filípka nám vzali do školky, takže jsem zajásala. Zatím se to tedy daří a můj plán s vysokou na mateřské není z tohoto směru ohrožen. Byly to ale celkem nervy a asi zapůsobily naše dobré vztahy, které ke školce máme. Třeba i to, že jsem tam dřív sama chodila. Filípek půjde v mých stopách. Od září do ledna ho tam budu dávat na pět dní v měsící a potom když nastoupím zpět do práce už každý den.
Je k neuvěření, že už teď vím co budu dělat až do poloviny září. Tedy především mluvím o víkendech. Léto je hrozně krátký a nacpat do něj všechno co je třeba je celkem náročný. Ale povedlo se: dva týdny u mámy na chalupě, další týden s Markétou, týden na kolech, dva týdny v Řecku, vodáctví na Berounce, kola s tátou, zahrádka, tchánova svatba a ještě pařba s kámoškou ve Stříbře. Uf!
Dneska ani nemám čas sem dávat nějaký fotky, i když by to chtělo... Je jich hromada a samý krásný, ale za půl hodiny tu mám návštěvu a jdeme s Fílou na hříště... Tak bohužel! Třeba se povede to dohnat příště. Jen v úvodu si můžete prohlídnout kámošovu českorajskou roubenku.