
Mám to!!! Udělala jsem rozdílové zkoušky, přeskočila jsem úroveň a v příštím semestru nastoupím do kurzu zvaného Avanzado 3+4, čili Pokročilí 3+4, evropská známka C2. Splnila jsem zkoušky na úroveň C1 a mám z toho fakt pořádnou radost. Uááá, uááá, uááá!!! Čili teď už mi žádná podobná potíž jako tahle nestojí v cestě, abych dokončila všechny potřebné kurzy, prošla přípravou na zkoušky DELE a šla ke zkouškám. Paráda.
Musím ale říct, že se ve mě míchaly všechny možné pocity. Připravovala jsem se intenzivně tento týden a přitom si pořád představovala jak mi asi bude, když to nezvládnu ("to néé, to fakt nééé, áááách jo, to je celý na houby... no tak tedy půjdu do toho "horšího" kurzu a nějak se to splácá") a nebo když to naopak udělám ("máááám tóóó´, hurá, no fakt to mám! Tím se celá situace vyjasnila..."). A je to jak to je.
Měla jsem pocit, že je to tak 60 na 40, tj. že na 60 procent bych to mohla zvládnout. Ale když jsme si to se zkoušejícím všechno vysvětlili, napsala jsem testy a kontroloval je potom, říkal, že to je velmi dobré... a že mi může udělat radost. Hehe. Čili jsem měla dojem, že to bylo třeba i 70 na 30. :-)
No a aby toho nebylo málo, udělala jsem si potom ještě radost příjemným zpíváním se svojí kapelou na oslavě čísi narozenin, ze které jsem se právě vrátila. Naposledy jsme hráli v létě, ale dneska mi to sedlo, úplná nádhera. Aparatura dobrá, i když výsledek byl poněkud "hučivý", ale hlavně jsem se do toho dostala a zpívala bych... a zpívala... ááách jo! Jenže se nám do kapely připletl cizí pianista v dosti veselé náladě a ... to byste museli vidět tu katastrofu. Myslel si, že nám může velet, hrál nekonečná sóla, jeho nástroj byl navíc nepřiměřeně zesílen a zkrátka, všichni jsme po sobě koukali jako že se to nedá vydržet. A tak bohužel jsme radši skončili a přenechali místo cimbálovce, která měla přijít po nás, než mu dát další prostor. Ale i tak.... lidi, mě to TAK baví zpívat. Fakt jo. :-) I když to byla jen obyčejná oslava padesátin v sále, který byl napůl tělocvična a napůl kulturní sál. Náš lídr kapelník se ale nechal slyšet, že teď snad bude mít víc času a bude se víc hrát. No tak snad fakt jo.
Ilustrativní foto z večera:

Gratujulu! Až budu na mateřské, vezmu si tě za vzor a vrátím se ke španělštině. :)