close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Zakynthos

1. září 2008 v 9:51 | Cath |  Cestování
Tak a jsme zase zpátky. Dovolená byla úžasná, nádherně jsme si odpočinuli. Ke konci se nám už hrozně stýskalo po tom našem malém trapiteli, ale radost z toho, že člověk jednou za rok vypadne mimo, nám to rozhodně nevzalo! A v Řecku jsme už nebyli doooost dlouho. :-) Buď nebyly peníze, nebo jsem byla těhotná a nebo bylo miminko...
Snad všechno se povedlo - ubytování pohodové, čisté a příjemné, letovisko taky celkem fajn, ostrov malebný, nejbližší pláž pozvolná a na dně jemňoulinký píseček, při výletech spousta zajímavostí a výhledů, v moři jsme potkali plavat želvičku (Zakynthos je želví ostrov), k moři blízko, taveren v okolí spousta, sem tam jsme se dali do řeči s Řeky, nádherná voda, bílé skály... Snad jen jediné co se nepovedlo byl špatný výběr půjčovny motorek (za 2 dny jsme vystřídali 4 různé motorky, každé něco nefungovalo). Naše letovisko bylo na náš vkus až moc velké a rušné, ale jelikož jsme bydleli stranou centra, bylo to jako bychom v něm ani nebydleli. A taky mi naháněly hrůzu jejich uklouzané silnice, které se na slunci leskly jako zrcadlo. V každé zatáčce jsem nás viděla na zemi... Ale konec dobrý, všechno dobré. A celkově jsme si neměli na co stěžovat! Patnáct dní volna, žádné povinnosti, žádné Filípkovo ustavičné tahání za nohu: "máma, ťapi ťap!", žádné stresy v práci... Občas je to fakt třeba!
Více snad z fotek:

Takhle vypadal náš hotel - Studia Anadiomeni. Přesně jako na obrázcích z katalogu a z internetu.
Takhle vypadal náš pokoj. Tedy druhý pokoj. Nechali jsme se totiž přestěhovat, první pokoj byl vystrčený ve třetím patře na konci s výhledem na střechy a neměl pořádně ani balkon... Náš druhý pokoj byl bezva, v prvním patře za tou palmou vpravo. :-) Všechny pokoje měly vlastní kuchyňku, bez stravování.
A teď už něco z cestování po ostrově. Nedávno tam musel být pěkný požár. Kopce byly spálené dodaleka. Naštěstí jen na části ostrova. Jinak všude v horách byly zelené lesy, borovice, olivy a nějaké další stromy, které neznám. Bylo tam hodně zeleno.
Tohle bylo zřejmě oblíbené piknikové místo s výhledem na západ slunce večer. Na skále byly chodníčky, rozestavěné židle a stoly a stříšky z palmového listí. Jen tak. Nedaleko bylo parkoviště a cesta k jedné z jejich jeskyň. Tam jsme se šli podívat, ale byla to jen díra ve skále. S našimi jeskyněmi se to nedá srovnat.
Jeden z výhledů na bílé skály a zelenomodré moře. Ten den foukal děsivý vítr (ani lodě nejezdily), Michal mě nechtěl pustit víc ke kraji. :-) A v moři díky příboji byl vymletý bílý prach ze skal, proto je voda daleko od břehu tak světlá. A scenérie o to působivější!
Želví pláž Gerakas na výběžku Vasilikos. Sem v létě v noci připlouvají želvy Karety obrovské klást vejce, ze kterých se za dva měsíce vylíhnou malé želvičky velikosti dětské pěstičky. Lidi tam ochránci přírody pouští jen na 2 hodiny. Osobně bych tam nepouštěla vůbec! Hnízda jsou označená modrými klecemi s nápisem "želví hnízdo - nerušit". Chodit se smí jen 5 metrů od břehu, nesmí se zapichovat slunečníky a před odchodem se musí zbořit všechny hrady z písku, aby malým želvičkám nestály v cestě k moři. Klecí bylo na celé pláži hodně, tahle byla nápadně blízko k lidem.
Trochu jsme hledali a nakonec se nám podařilo najít si opuštěnou plážičku, kterou jsme měli jen pro sebe. Přístup tam byl sice drsný - prodírali jsme se řezavou trávou velikosti člověka a museli jsme seskočit asi metrový zlom, ale stálo to za to! Samozřejmě jsme se koupali bez plavek, to se rozumí.
Ostrůvek Agios Sostis a dřevěná lávka, která k němu vede. Na ostrůvku je beach bar, kam jsme ani nešli, ale procházka po té lávce k večeru byla bezva.
Výlet na lodi k Modrým jeskyním. Když do moře kolem nich svítí sluníčko, jeskyně jsou zespoda osvíceny modrým světlem a vypadá to neobyčejně. My jsme ale nevěděli, že toto se děje jen dopoledne a vydali jsme se tam až odpoledne, čili jsme viděli jen jeskyně jako takové. Cesta motorovou lodí na plný výkon za to ale stála.
Jednou nás hlad přepadl uprostřed vnitrozemí v jejich tradiční vesnici a tak jsme zašli do taverny, která tam byla. Poprvé co jezdíme do Řecka se nám stalo, že nás Řek vzal do kuchyně, aby nám ukázal, co má vařeno, jak to vypadá, abychom si mohli vybrat. O tom, že to je v Řecku zvykem jsme zatím jen četli v průvodcích.
Jako vždy jsme se rozhodli, že si zkusíme zajet po opuštěné kamenité cestě kamsi k opuštěnému pobřeží. Za prvé jsme tam ani nedojeli, jelikož by se nám setmělo, za druhé jsem celou cestu zpátky do kopce musela jít pěšky, jelikož motorka by to nezvládla, ale za třetí jsme cestou měli západ slunce.
Tohle byla nejlepší ze všech motorek (z nové půjčovny), přesto se nám na těch kamenech jaksi uvolnilo zrcátko. Zastavili jsme tedy na silnici, kde si Řek opravoval auto a ačkoli jsme se spolu domlouvali nohama rukama, povedlo se nám od něj půjčit nářadí a zrcátko dotáhnout. Smál se na nás a ukazoval do bedny s nářadím ať si půjčime co chceme. :-)
A tohle je největší vlajka na světě. Nebyla ještě ani v průvodci, je z roku 2007 a tak když jsme k ní náhodou dojeli, zůstali jsme zírat! Opravdu obrovská! 18x36 metrů, 670 metrů čtverečních a 80 kg! Je zapsaná v Guinessově knize rekordů a vidět ji opravdu stojí za to. Pro mě asi nejzajímavější zážitek ze Zakynthu.
Posezení u frappé v taverně pod vlajkou, jak jinak než s vyhlídkou na bílé skály a modré moře...
Slavnost sv. Dionýsa v hlavním městě. Hodně jsme o tom dopředu slyšeli a jelikož jsme zrovna měli motorku, zajeli jsme se tam večer podívat. V ten den se svátečně vynáší z kostela mrtvola sv. Dionýsa, který za svého života měl nadpřirozené schopnosti a 3 roky po smrti se jeho tělo vůbec nezměnilo. Dodnes si zachovává svůj tvar, i když je černé. Je ukryté v té zlaté schránce, kterou nesou kněží. Kolem průvodu byl hrozný humbuk, doprava zastavena, všude plno lidí nejen z Řecka, ale i z jiných států. Měla jsem tam dojem, že opravdu o něco jde, někteří lidé vypadali jako v transu.
Před jednou z mnoha úžasných taverniček. Tahle měla svůj domácký, nikoliv turistický nádech, takové se nám líbily. Jelikož jsme měli ubytování bez stravování, prošli jsme jich za ty 2 týdny hodně.
Letadla lítala přímo nad Laganaskou pláží, jelikož letiště je nedaleko. Vypadalo to zajímavě, ale vlastně to nijak nerušilo, nebyl to nějaký velký hluk. Jen tam prostě každou chvíli letělo letadlo. Ostrov je ale tak malý, že tam vlastně letadla člověk vidí odevšad, jen z pobřeží za horami asi ne.
Předposlední den jsme byli v jejich Water parku. Paráda! Jen z té žluté klouzačky jsem měla málem infarkt. Kvůli Michalovi mi bylo jasné, že si jí sjet prostě musím - jezdila se totiž na kruhu ve dvou lidech. Ale když jsem z ní slezla, klepaly se mi prsty. Člověk sjede příkrou čarou dolů, vyhodí ho to na tu žlotou protistěnu, kde má pocit, že se převrátí a pak ho to vyplivne ven. Opravdu nic pro slabší povahy jako jsem já. Tahle fotka je asi hodinu potom, kdy už jsem věděla, že tam znovu nemusím. :-) Celý Water park byl ale moc pěkný.
A poslední den na pláži jsme si museli uplácat želvičku z písku. Jednu jsme viděli na živo, celkem náhodou, asi v polovině dovolené. Normálně se tam za nimi pořádají výpravy na lodích, ale my jsme se jen pinkali s míčkem na matračkách a Michal si všimnul, že jeden ze šnorchlistů něco vidí. A tak jsme se tam jeli podívat a byla tam želvička! Moc pěkná!!! Sledovali jsme ji my, ten šnorchlista a jedno šlapadlo. Potápěla se až na dno a vyplouvala nahoru se nadechnout. Vždycky vystrčila hlavu z vody, udělala "fůůů", rozhlídla se a zase se ponořila. Sledovali jsme jí poměrně dlouho. Nebyla úplně největší, řekla bych tak půl metru. Před odjezdem jsme si tedy z písku uplácali ještě jednu. A říkali jsme si, že takový dělání "bábu", čili báboviček, by se Filípkovi určitě líbilo!!!
No a příště, když to vyjde, asi pojedeme na Lesbos. :-)))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pavla z Opavy Pavla z Opavy | 4. září 2008 v 12:54 | Reagovat

Nádhera Katko, jsi pěkně opálená ;o) Taky bych si nechala říct.

2 Cath Cath | 8. září 2008 v 15:43 | Reagovat

Já bych si taky nechala říct (klidně znovu), ale musím si holt počkat rok. Ale tchýně už souhlasí, že Filípka pohlídá! Takže se začíná blýskat na Lesbos. :)

3 VN VN | Web | 1. ledna 2018 v 21:19 | Reagovat

Zakynthos je ostrov plný protikladů, zbarvení, starých domů, vůně blahovičníku a levandulí. Jeho pojmenování z časů benátských coby Květina východu naplňuje ten trefný význam. Umí v sobě snoubit jedinečnou historii s nejprostší a nejčistší krásou přírody. Každého nejprve zaujme těško uvěřitelná smaragdová barva vody v moři, lesy porostlé hory a pokojný způsob života ostrovanů. Zelený ostrov plný poezie, hudby a lásky je domovem autora řecké národní hymny, ale též sv. Denise, patrona ostrova.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama