close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Relax bez Filípka...

20. dubna 2008 v 16:08 | Cath |  Jak se mám?
Výborné - mamina (tj. tchýně) si odvezla našeho poklada na víkend na chalupu a my "osiřeli" v Praze sami! Volní jako ptáci. Hned v první chvíli co jsem robátko v pátek odezdala jsem si uvědomila, že klidně můžu jít někam ven, zatímco budu čekat než Michal přijde z práce, a nemusím s sebou tahat kočárek. Přišlo mi to jako sci-fi. Bez dítěte je vážně všechno tak fantasticky jednoduché...
Kupříkladu ve čtvrtek jsem musela s kočárem absolvovat cestu hrůzy v MHD, kdy tramvaje měly výluku, do nemocnice (potřebovala jsem si zajít k několika doktorům, jejichž návštěvu jsem právě z důvodu toho, že mám dítě odkládala co nejdýl...) a ještě jsem byla objednaná na čas, kdy Filípek obvykle obědvá a spinká. Čili den jak malovaný - tramvajové přestupy s kočárem, paní, která mě v tramvaji seřvala, bouračka na kolejích..., pozdní příchod, čekání a lítání ode dveří ke dveřím s dítětem, které se v poklusu podařilo nakrmit přesnídávkou, a kterému se chtělo spinkat, a tak bylo mrzuté až hrůza. Nakonec jsme to s nervy na pochopu zvládli a z nemocnice jsem odcházela s budíkem (holterem) připevněným přes několik elektrod k tělu... Nervy jsem si večer trochu zahojila s kamarádkou u vína, zatímco Michal se sám od sebe nabídl, že bude doma s Filípkem (:-)). Druhý den jsem do nemocnice musela znovu vrátit budík a na odběry, tentokrát jsem pro změnu musela vstávat v půl šesté, abych dítě mohla nechat doma s Michalem a vše vyřídit než se oba vzbudí. Pořád to ale byl tisíckrát lepší scénář než se tam znova táhnout s kočárem... Tolik asi o tom jaká je to pohoda mít dítě. (Já vím, moje starosti byste asi chtěli mít...)

Zatímco tenhle víkend je to tedy úplně naopak! V pátek kino a restaurace, včera kolo (to je jedno, že lilo jako z konve, nemůžeme si vybírat, musíme jezdit když je k tomu příležitost...) a dneska ryby. Michal si teď hlídá pruty a já si hlídám, aby mi v notebooku nedošla baterka... A ani jeden z nás nehlídá batole!
Včera na kole jsem využili toho, že nemusíme tahat Croozer a naplánovali jsme 50 km trasu (to se s Croozerem dá ujet jen těžko a ještě hůř takhle zjara) kolem hory Blaník. Chtěla jsem se podívat do míst, kde jsem strávila část svého mládí. Mraky se válely po zemi, byla zima jak v zimě, celou dobu mžilo nebo rovnou lilo, ale mě se to líbilo! Mám ráda výzvy a když jsem se ráno podívala z okna na to temně šedé nebe, řekla jsem si, že tohle zrovna výzva je. :-) Jedinou nevýhodu to mělo v tom, že ačkoliv jsme se motali kolem Blaníku, kvůli mrakům jsme z něj nic neviděli.
Pár fotek:
A ještě pár fotek na pobavení z minulých ryb - i takhle se dá rybařit - s postýlkou na břehu rybníka! Všichni co šli kolem se smáli...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama