Kolo, zahrádka, procházky, rybaření, aktivita, jaro, léto!To jsme se načekali.
První hezký jarní víkend se povedl, začali jsme sezónu jak na zahrádce tak na kole. Přemýšlela jsem jak to uděláme na zahrádce s Filipem - ještě nechodí a přece tam nebude lézt v té mokré, napůl blátivé trávě? Nakonec jsme mu tam vzali cestovní postýlku, dali jsme mu ji ven pod širé nebe a docela to fungovalo, i když to vypadalo komicky:


Den nato jsme vyrazili na kola. Byla jsem na to vážně zvědavá - bude se Filipovi ještě v Croozeru líbit? Vydrží se několik hodin vozit? Nebude vřískat na celé širé okolí??? Dopadlo to dobře. Byl ve vozíku jako jelimánek a ještě rozhazoval rukama a říkal "tam, tam!" když ho něco zaujalo. Viděl naživo koníky. :-) A navíc jsme zastavili v dobré pizzerii, kde jsme s námi poprvé seděl v dětské židličce u stolu a jedl střídavě tátovu pizzu a moje těstoviny. Počasí bylo fajn, jen to listí na stromech ještě trochu chybělo... Ale všechno bude!



A aby to nebylo málo, dneska jsem to završila procházkou v parku, Filip je poprvé po zimě bez teplého fusaku, jen tak v mikince a já jsem se ve svetru málem rozpustila. Navíc jsme na procházce nebyli sami, jelo s námi třímesíční miminko a jeho maminka Jana, se kterou jsem se asi před půl rokem potkala na ulici, prohodily jsme spolu pár slov a vyměnily si čísla s tím, že až se jí to narodí, můžeme spolu chodit ven. No - a tak jsme se po půl roce konečně viděly. Vlastně poprvé, protože těch 10 minut minulý rok bylo jen velmi letmých... Ukázalo se, že bychom si rozuměly!!! Instinkt zase nezklamal. Mimo jiné je taky blázen do jazyků, hehe. :-) K mé smůle se ale teď musí dočasně odstěhovat k mámě, protože v jejich domě probíhá rozsáhlá rekonstrukce a s miminkem se tam nedá existovat. Ach jo! A má to trvat až do července...