
Na hory jsme sice nejeli, ale zato v neděli konečně napadlo, Praha byla bílá a s Filipem jsme mohli vyrazit ven na jeho první sníh. :-) Jakmile jsem se probudila a zjistila, že je venku sněhová peřina a k tomu ještě hustě sněží, oblíkla jsem Filipa do kombinézky, poprvé v životě mu obula pořádný boty na ven (byly mu asi o 3 čísla větši) a vzali jsme ho ven. (Mimochodem, ještě štěstí, že veškerou zimní výbavu pro Filipa mám díky švagrové a jejím odrostlejším dětem). Ven jsme vyrazili dokonce bez snídaně, bála jsem se, aby mezitím nepřestalo sněžit (oprávněně).
Fíla na sníh nejdřív zíral, prohlížel si rukavičku, na kterou se mu hned nalepil jakmile do něj sáhl a bylo vidět jak ho to všechno zaráží! Jednou se mu omylem svlékla rukavička a sáhl si ručičkou přímo do sněhu, okamžitě ucuknul a zíral na tu ruku jako by ji v životě neviděl... Zkrátka to nemohl pochopit. Celkově si myslím odnesl dojem, že sníh je mokrej a studenej a že to stojí zaprd. :) Jo a taky to bylo vůbec poprvé kdy byl venku jen tak bez kočárku! Pro mě trochu pohled do budoucnosti - co mě čeká až bude chodit.







Jste skvela mama. Diky za clanek.