Tentokrát to vezmeme podle fotek. A začnu závěrem - máme se dobře! Teď jsem na chvíli v Praze, než zase odjedu někam ven. Tyhle výjezdy jsou fajn, jediné co na nich fajn není je, že se nevyspím, jelikož Filípek nikde nespinká tak jako doma...
Nedávno jsme tedy byli na dovolené, půl týdne v Krkonoších se známými a jejich malým Tomáškem a půl týdne u babičky na chalupě, kde jsme měli hlídání, čili jsme Filípka opouštěli, zanechávali jsme ho v péči Michalovy maminy a jezdili jsme si užívat svobodu.
Třeba na bowling:
Nedávno jsme tedy byli na dovolené, půl týdne v Krkonoších se známými a jejich malým Tomáškem a půl týdne u babičky na chalupě, kde jsme měli hlídání, čili jsme Filípka opouštěli, zanechávali jsme ho v péči Michalovy maminy a jezdili jsme si užívat svobodu.
Třeba na bowling:
Nebo na ryby, kde nás chytla jednoduše PŘÍŠERNÁ bouřka s vichřicí. Tma jako v noci, stromy praskaly, keře ležely placatý úplně na zemi, na rybníku vlny jako na moři a my doslova utíkali co nám nohy stačily:
A nebo jsme bez Filípka jezdili na kole. Jeden den jsme se jeli koupat za hranice do koupacího areálu Monte Mare a to vážně nemělo chybu... Pohoda, sauny, voda, klouzačky, zmrzlina... A na všechno jsme se mohli uvolněně soustředit, jelikož nás neustále někdo (hádejte kdo?) nevyrušoval. :-) Díky díky mamino! :-)
Ta první půlka dovolené byla taky fajn, jen s tou nevýhodou, že byly hrozný vedra, a tak jsme dělali co jsme mohli, abysme to nějak vydrželi. Hráli jsme kriket za domem ve stínu, hráli jsme stolní hry (přerušované odbíháním k dětem) a nebo jsme šli na houby, kde si Michal našel svého největšího hřiba:
Zatímco já a Hanka jsme tlačily kočárky po lesní cestě, kluci odbíhali do stran sbírat houby. My jsme si krátily čas trháním malin a ostružin.
Filípek s Tomáškem celkem vycházeli, i když Hanka měla pořád strach, co by mohl Tomášek Filípkovi vyvést, pokud bysme ho chvíli nehlídali. Jeho oblíbenou kratochvílí bylo například krást mu dudlíky... :-) Když jsme je dali na chvíli k sobě do kočárku, byla to ale celkem sranda:
Mno a od té doby co jsem v Praze se toho už taky spoustu stalo. Tak například jsem se viděla s kámoškama. S Martinou jsme šly na Parukářku:
S Monikou (toho času v šestém měsíci) jsme šly do lesoparku Háje, kde byl klídek a pohoda a Monika ze mě tahala hromadu informací o výbavičce, kterou zrovna usilovně dává dohromady:
Mimochodem - všimněte si, že Filípek už nejezdí v hlubokém kočárku. Přesunuli jsme ho do sporťáku, který zatím vozím naležato, aby se mu nekřivila zádíčka. Dokud si sám nesedne. Zatím sám nesedí, nemá zouby a neleze. Jenom občas trochu couvá na bříšku.
Mno a taky jsme byli s Michalem v super skvělé pohodové, řeckou náladou zavánějící restauraci na fondue. To byl fakt nádherný večer, Filípka se nám tam podařilo uspat a nebo jsme si s ním hráli a přitom si opékali maso.
Mimo to, máme konečně nové auto, testuji GPS navigaci, se kterou nám žádné zkušenosti, ale zatím se mi to líbí. Asi jako všechno co připomíná počítačovou techniku. :-) Do auta se konečně vejdeme, což je paráda. Teď už jenom splatit ty dluhy. Hehe.
A ještě pár fotek Filípka. Oslavil svoje půlroční narozeniny a dostal 3 nové hračky. A velká novina - začali jsme s příkrmy! Baští tedy mrkvičku, brambory, brokolici a podobně. První den nám to vůbec nešlo, ale hned druhý den se kluk vytáhl a začal sám otevírat pusinku na lžičku jako starý mazák. :) Pořídili jsme mu ohrádku a začínáme ho zvykat, aby až se rozleze neměl averzi proti uzavřenému prostoru.
Tak zatím ahoj, slyším z balkónu nějaké skřipavé zvuky, zdá se, že se mi miminko probudilo...
Kači, to tvoje dítko je prostě nádherné!!! Úplně rozkošné!!!
A ten chřib, jaj! Doufám, že nebyl chrobalivý...