Myslela jsem si, že o dovolené napíšu článků několik, ale vzhledem k tomu, že jsem se k tomu celý týden nedostala, bude muset stačit článek jeden, o poznání stručnější.
Měli jsme se bezva a hrozně to uteklo, jak už to bývá. Zase se potvrdilo, že neznám hodnější miminko než miminko vozící se v Croozeru. Je to dokonce ještě lepší než kočárek. V kočárku se Filip často vzteká, protože nevidí kolem sebe. Jedinou kompenzací je mu příjemné drncání. V Croozeru má ale i drncání i rozhled, takže když jsme jezdili na kole, zapomínala jsem, že mám dítě! Filip se buď koukal kolem a nebo spinkal, každopádně byl úplně spokojený. Cestování s prťátkem v závěsu můžu tedy jenom doporučit!
Měli jsme se bezva a hrozně to uteklo, jak už to bývá. Zase se potvrdilo, že neznám hodnější miminko než miminko vozící se v Croozeru. Je to dokonce ještě lepší než kočárek. V kočárku se Filip často vzteká, protože nevidí kolem sebe. Jedinou kompenzací je mu příjemné drncání. V Croozeru má ale i drncání i rozhled, takže když jsme jezdili na kole, zapomínala jsem, že mám dítě! Filip se buď koukal kolem a nebo spinkal, každopádně byl úplně spokojený. Cestování s prťátkem v závěsu můžu tedy jenom doporučit!
Výlety jsme udělali jenom 3, všechny měly 40 km. Poslední den to vypadalo, že to natáhneme na 50 km, ale hlad nás donutil změnit směr k nejbližší restauraci. V tom kraji totiž nejsou skoro žádné hospody, a tak jsme pořád jezdili hladoví. Kromě silnic jsme museli zdolávat i lesní a polní cesty, louky, jeden brod a jeden most se schody. Croozer ukázal, že se s ním dá jezdit i mimo silnice. Na posledním výletě nás pronásledoval déšť, ale Filípkovi to bylo šumafuk, ten se vezl jako paša pěkně v suchu, zatímco my mokli.Kojila jsem různě - v lese, pod třešní, na autobusové zastávce, v zámecké zahradě... Zkrátka podle momentálních možností. :) Zámek na fotkách je zámek Chyše.











Kromě kola jsme hodně chodili na ryby. Trávila jsem spoustu času u vody a když bylo vedro, u rybníka jsem se i koupala, ačkoliv koupání v rybnících nemám ráda. V tom vedru to ale jinak nešlo. Rybaření bylo celkem úspěšný, Michal pořád něco tahal, tenhle rok začíná dobře. A já se starala o Filípka a když spinkal, vytáhla jsem notebook, položila si ho na rybářskou židličku a ťukala do kláves. Já vím, je to zvěrstvo, ale já ryby nechytám a takhle využiju čas, kterého nemám zrovna nazbyt. Podle hesla - aby se vlk nažral a koza zůstala celá - spojujeme a proplétáme naše záliby. Na posledních rybách jsme zase dobře mokli - Filípek ležel na lehátku v trávě pod deštníkem a my doufali v nepropustnost větrovek.







Mno a kromě kola a ryb se děly ještě další věci. Když Filípek večer usnul, grilovalo se, byli jsme na houbách (a našli jenom 3 bedly hned za plotem u naší chatičky), fotili jsme přírodu, občas se zašlo na nákup, vydali jsme se i na cestu do Karlových Varů, jelikož se mi rozbily brýle (nevím proč, ale na dovolené mi vždycky vypadne šroubek z obroučky...). Naše chatička byla super, zastrčená v lese (les ze tří stran), kolem dokola nikdo. Filípek si mohl klidně vřískat a nikoho tím nerušil. Okolí bylo taky super. Kousek od chatky tekla krásná čistá pstruhová říčka Střela, bylo tam blízko i přírodní koupaliště, přehrada s pitnou vodou a rybníček s doutníky. Zbytek fotek je trochu mišmaš.







Ahoj, asi ani netřeba psát, že jste se na dovči měli dobře, ono je to z fotek dobře čitelný:-)... Malej je už docela velkej:-) - letí to:-(.