close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Malé velké situace

23. května 2007 v 14:28 | Cath |  Jak se mám?
Když s sebou nemám foťák, fotím aspoň mobilem. A to často i na takových místech, kde by se focení foťákem ani moc nehodilo. Dá se říct, že někdy jsou to situace dost banální, ale když má člověk s sebou miminko, je najednou všechno jinak. I obyčejná situace je najednou téměř adrenalinová záležitost. :-)

Dáme si tedy dneska směsku malých velkých momentů a k tomu pár zážitků z posledních dní.

Knihovna
Ne, že bych měla nějak moc času na čtení, ale večer ve vaně jsem zvyklá si číst. A jelikož mi doma došly nepřečtené knihy, vyrazila jsem na odvážnou výpravu do knihovny. Odvážnou proto, že přece jenom knihovní klid přerušovaný vřískotem miminka z kočárku mi poněkud nahání husí kůži. Ale povedlo se to dobře. Zvládla jsem se zaregistrovat, jezdit mezi regály a vybrat knihu, zaplatit roční příspěvek a provést výpůjčku. A to všechno potichu!!! :)
Tramvaj
Cestování tramvají s kočárem vážně není zrovna moje hobby. Vystupování a nastupování je celkem stres - honem rychle někomu říct, ať mi pomůže... I když předevčírem jsem zvládla tramvaj s kočárkem dokonce doběhnout, jedna paní mi hned aktivně přispěchala na pomoc a povedlo se nám tedy i nastoupit. A aby těch zážitků z tramvaje nebylo málo, včera to byla velká show! Tramvaj jela rychle přes zvlněné koleje a konec vozu, kde je vyhrazené místo pro kočárky se tak intenzivně rozhoupal, že Filípek v kočárku nadskakoval snad 20 cm do vzduchu! Měla jsem strach, aby nevypadl ven! Fakt jak někde na Matějský. A Filip jako by si toho skoro ani nevšiml...
Metro
Zato metro, s tím jsem kamarád. Tam se cestuje dobře. Eskalátory zvládám bez problémů, rozhodně lepší než ty dva zatracené schody do tramvaje. A tam kde eskalátory nejsou, musím sice někoho požádat o pomoc, ale jsem víc v pohodě, protože na všechno je dost času, můžu si vklidu počkat až přijde nějaký zdatně vypadající muž. Zatím se mi ještě nestalo, že by Filip ve vagónu brečel. (Bohužel jednou se ale určitě dočkám...)
Žofín
Po dlouhé době jsem se viděla s kolegyní z práce, toho času též na mateřské. A jelikož bydlí na Praze 1, sešly jsme se na Žofíně. Samotnou by mě nenapadlo se na takové místo vypravit, ale bylo to super (až na tu cestu tramvají... :-)) Bylo krásně, kolem tekla voda, obklopovala nás stará Praha, výhled na Hrad... Ještě že mě Jíťa na nábřeží vytáhla. Cestou zpátky jsem se prošla po Národní a po Václaváku a dokonce jsem zajela do dvou knihkupectví. V Domě knih se kolem kočárku sesypaly asi 4 prodavačky a že prý je Filípek prototyp krásného miminka. Uf! Čili se neprodávalo, ale šišlalo a ťůťalo.
Restaurace
Zajít s kočárkem do restaurace taky není zrovna samo sebou. Co bych dělala v situaci, kdy mám jídlo na stole a Filip řve a řve, to nevím, zatím se to nestalo. Samozřejmě se s kočárkem odvážím jedině na venkovní zahrádky, dovnitř určitě ne. A jedině ve dvou, většinou tedy s Michalem. Takže sláva létu a sláva zahrádkám. Tady jsme měli zahrádku více méně pro sebe, to byla úplná pohoda:
Doktorka
Často se taky vyskytuju v čekárně u doktorky. Tam je naštěstí miminek dost a řevu taky, takže tam nic neřeším, i když to čekání taky není nic moc. Poslední dobou tam vždycky přijdu když je tam fakt narváno, ani není kam postavit kočárek... a jsem ráda, když je pro mě volný jeden ze stolů. Přesně tak to bylo včera. Na první fotce je výhled, který asi tak ze stolu může mít Filípek (fotila jsem to tak, aby bylo co nejmíň nápadné, že vůbec fotím) a druhá fotka je ze speciálního pokojíku, kde jsem z Filipem čekala po očkování, jestli nebude mít nějakou extra silnou reakci. Mimochodem: Filip má už 63 cm, váží 6,8 kg a umí se přetočit z bříška na záda, což by prý měl umět až za dva měsíce. :)
Akce počítač
Včera jsme se s Filípkem opravdu pobavili. Sbalila jsem totiž plínky a notebook a jeli jsme ke kamarádce pomoct jí s instalací jejího nového počítače. Že je s něčím takovým práce jak na kostele je jasný. A tak jsme se s Janou střídaly v chování Fíly podle toho, která z nás se zrovna vrtala v PC. Od kojení jsem vykřikovala pokyny na co kde kliknout... Zkrátka sranda. Naštěstí Filípek, a to přesto, že byl po očkování, moc nezlobil a večer dokonce usnul v kočárku. Zlatíčko moje. :-)
První fotka dokumentuje tvůrčí nepořádek v PC koutě (za fotku vděčím Janině) a na druhé fotce je Jana pečující o Filípka zatímco já asociuji typy souborů k jednomu z přehrávačů...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Janycta Janycta | Web | 23. května 2007 v 21:37 | Reagovat

Bydlíš daleko, takže já osobně jsem za ty reportáže ráda. Úplně cizím lidem možná nic moc neřeknou, ale já čtu novinky pravidelně:-).

2 Cath Cath | 25. května 2007 v 15:25 | Reagovat

Jani, ty jsi taky jeden z mých věrných čtenářů. :-) Cizím lidem většina reportáží opravdu nic neřekne, ale já to dělám hlavně pro sebe a pro kamarádky, takže je všechno jak má být. :) Navíc se zde může vyřádit moje "spisovatelské já". :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama