close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Obrázky a číslíčka

16. ledna 2007 v 17:10 | Cath |  Jak se mám?
Nenápadný nápad (zajímavé spojení, ne?) se změnil ve skutečnost a výměna foťáku za nový se nakonec zdařila. Takže se s ním učím zacházet, přece jenom je tam dost věcí trochu jinak než v tom předchozím, a navíc se jaksi snažím doplnit si i některé věci, které jsem doteď úmyslně zanedbávala. Tedy hlavně co se týká technických věcí kolem focení. Všechny ty číslíčka a podobně mi vždycky přišly dost otravný, asi hlavně proto, že ve focení chci více spatřovat barvy, tvary, dojem a podobně a ne clonu, čas, kompenzaci expozice, ISO a podobně... Zkrátka kdyby to toho nemuselo být, bylo by to úplně bezva. Ale nezbývá než uznat, že právě těm tvarům, barvám a dojmům se dá prostřednictvím "číslíček" dost pomoct, když si člověk dá tu práci, a tak nezbývá, než je vzít na milost.

A ta "milost" tentokrát ani tolik nebolí, protože jsem si pořídila opravdu dobrou knihu, která se čte stejně dobře, jako nějaký román, a přitom je to učebnice... Knihu o klasické fotografii, kterou jsem si pořídila před 10 lety, když jsem dostala analogovou zrcadlovku, jsem nebyla schopná dočíst, protože působila studeně a neživě. Nedávno skončila v antikvariátu... A tahle, to je úplný opak, je nejen přiměřeně obsáhlá, ale dokonce vtipná a rozhodně "ze života". V mnoha popisovaných situacích se vidím... :) No a jelikož toho teď jinak moc dělat nemůžu, střídám čtení románu se čtením o focení a je to těžké rozhodování, protože mě obě knihy baví stejně. No a občas jdu ven fotit - nikam daleko, hlavně tady u nás na hřbitovy. :) Mimochodem, focení veverek je docela fuška! Jsou neposedný jako hejno blech.
Kromě toho jsem každou chvíli v porodnici na kontrolách a na monitoru. Jsou to zážitky. Pan doktor mě minule uložil přímo na porodní sál. Je to velká místnost, kde jsou jednotlivé porodní boxy odděleny jen stěnou z plastu, která nesahá až ke stropu. A tak jsem v jednom z těch boxů ležela, můj monitor zaznamenával tep miminka a napětí dělohy a vedle mě probíhal porod. Poznala jsem dokonce, že ve druhé době porodní (tj. v době, kdy jsou cesty již otevřené a miminko jde ven). A kromě toho, že podle zvuků bylo poznat, že je to namáhavý a vysilující, to na mě působilo celkem klidně. Tedy žádná uřvaná téměř hysterická scéna, jak to známe z televize... Ve čtvrtek očekávám další zážitky podobného druhu. Je dobré, že můžu takhle trochu s předstihem nahlédnout "pod pokličku" a tu velkou neznámou si krapet osahat.
A je tu i jiný běhání - pořád vybírám dětskou doktorku, zítra už snad konečně vyberu. Chodím před ordinaci a vyptávám se maminek jaké mají dojmy. Přece jenom s dětskou doktorkou se člověk vidí každou chvíli, alespoň ze začátku, a působí jako poradce ve všem, a tak by to chtělo, aby spolupráce s ní byla příjemná. A pak je tu nějaké předporodní papírování co se týká matriky a tak. Pak zase bude nějaké poporodní papírování... to je furt něco. :) A dokonce jsem úspěšně vyřídila jednu reklamaci a zase byla v divadle. Naproti tomu kurz španělštiny jsem už zapíchla, to už na mě bylo moc náročné.
Další plány:
17.1. Výběr doktorky, Návštěva kamarádky
18.1. Kontrola porodnice, Návštěva jiné kamarádky
21.1. Návštěva mamky
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama