close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Štígro je potkat

28. července 2006 v 17:47 | Cath |  Jak se mám?
Konečně jsme se dočkali aspoň trochu ochlazení. Je krásně zataženo, okna jsou dokořán a bytem povlává vítr. Výborně!

Minulý týden došlo na zrušení dvou koncertů, jelikož náš kapelník byl nemocen. Teď už je zdráv a tak mě zítra čekají Slavnosti trubačů, kde jsme součástí programu. Docela se mi ulevilo, že zítra má být zataženo, přeháňky a trochu nižší teploty, protože jinak vážně nevím, jak bych to zvládla. Naposledy když jsme hráli na sluníčku před kostelem, málem jsem se roztekla. Takže snad, doufám, bude zítra snesiteleně.
A zase mám něco nového z čeho mám radost. A schyluje se i k dalším obměnám.

Minulý týden jsme přivezli nový stůl pod PC a je to vážně super rozdíl oproti tomu starému. Přišla jsem totiž o kancelář v práci a tudíž teď potřebuju, aby PC stůl plnil i funkci psacího stolu a aby se u něj člověk cítil fajn a byly v něm nějaké šuplíky. V tom starém nebylo ani místo pro počítač, který tam musel být zasunut tak, že trčel do mísnosti, a vlastně ani pořádně místo pro nohy, tiskárnu... A tohle všechno je teď pryč.Sláva! Konečně mám svůj útulný koutek.

Kromě toho se chystá nová záclona (ta stará je totiž zelené barvy a ve chvíli, kdy zmizela zelená sedačka, tato barva silně neladí) - záclonu nám zrovna šijou. A v předsíni na zemi se nám válí role nového lina, která čeká na položení. Do neděle o ní budeme zakopávat a v neděli se (když všechno klapne) budeme radovat z nové podlahy. Věci se zkrátka hýbají. A jak se tak pozoruju, tak si asi nepřestanu nikdy vymýšlet, napadají mě další a další věci a já pro ně odmítám mít pochopení, jelikož některé se rovnají další obnově již obnovených věcí. A to tedy ne.

Minulý týden mě taky VELMI potěšila návštěva našich nových známých. Známe je teprve asi půl roku, ale já pevně doufám, že to vydrží roky. Oni jsou totiž přesně naše krevní skupina. Se Zuzkou ty klapačky nezastavíme a její manžel je sice tišší osoba, ale zase když už něco řekne, stojí to za to. No a Michal se vehementně snaží promluvit někdy mezi mnou a Zuzkou. Zkrátka, kamarádi jsou třeba a když se někdo takový potká, je to štígro. Můžu jenom děkovat paní v rakouském penzionu, která nás v rámci družení stejných národů, posadila k jednomu stolu, a jak jsme tak spolu každý večer večeřeli, přehouplo se to až v dlouhé večerní návštěvy (ještě tam v penzionu) a vídáme se dál a doufám, že se vídat budeme.

No - budu končit, za chvíli mi přijede na návštěvu máma, mám to akorát. A hele, venku konečně i prší!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 who who | E-mail | 5. srpna 2006 v 11:07 | Reagovat

hi ı m human .hello fransa ı m sorry ı not write good engil..what do you think my people türkiye

2 who who | E-mail | 5. srpna 2006 v 11:08 | Reagovat

ttttttttt

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama