close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Mnohotematicky

18. července 2006 v 15:57 | Cath |  Jak se mám?
Při psaní článků se často potýkám s problémem. Nejraději bych měla články monotematické. Takové články dávají totiž docela smysl, jsou ucelené a jejich sdělení je jasné. Rozhodně lepší než snůška několika rozličných témat, která spolu ani trochu nesouvisí, ke každému pár řádek… a celkový dojem poněkud roztříštěný. Navíc potom nastávají problémy s nadpisem - které z těch témat je tak důležité, aby se mohlo stát předmětem nadpisu? Jenže někdy to jinak nejde, a tak (jako třeba teď) je třeba sepsat článek mnohotematický.

Je to už pár dnů, co jsem nepsala, a ty dny s sebou přirozeně přinesly… každý něco. Tak například cestu k babičce na sever, kde jsem byla obdarována celou krabicí oblečků na dítě a pozorovala synovce (8 měsíců) a neteř (3 roky) a hlavně jejich mámu, kterak že se to s dětmi dělá. Při pokusech o "mateřské vzdělávání" ze strany ostatních členů rodiny jsem ovšem trvala na tom, že "není nad to hození do vody" (ve smyslu úsloví: když tě hodí do vody, musíš plavat). Ten víkend byl vůbec bohatý na setkání s příbuznými. Kromě téhle babičky (a dalších 8 osob na chalupě pobývajících, dvou dětí a ctyř psů) jsem navštívila ještě další dvě babičky… a každé jsem se ptala na její vzpomínky z války. Zvláště jedna z nich si toho prožila opravdu hodně.
Mimochodem, ta naše brtnická chaloupka je opravdu slavná. Je to přímo "ukázková ukázka" památkově chráněných podstávkových domů, kterými se tento kraj může chlubit. Vyskytuje se v publikacích o kraji, na pohlednicích, na CD-romech... Jeden takový pohled, kde je několikero budov vyobrazeno malířsky se mi podařilo posledně koupit. To je ona.

No a teď když jsme měli jet pro změnu na víkend k mojí mámě - ejhle, už zase se na mě přiživil nějaký virus (či co to mohlo být) a celý pátek jsem s horečkama a dalšími problémy zažívacího rázu strávila v posteli. Po probdělé noci strávené na studených kachlíkách na wc. A připadala jsem si jako ve středověku. Proč? Protože jsem trpěla, horečkou se mi motala hlava, nemohla jsem nic jíst, bolely mě snad všechny kosti - a nemohla jsem použít žádného léku. Jen sledovat čas na hodinách a čekat co bude dál. Tenhle těhotenský paradox mě docela zaměstnává. Zrovna v těhotenství by člověk měl být v té nejlepší kondici. Ale když v ní není, léky se nesmí a zubožené vysílené tělo aby si pomohlo samo. Netěhotným pacientům aby ti těhotní jedině záviděli. Má to logiku?
(Samozřejmě, že vím, že má, ovšem ty důsledky…)
Kromě toho teď absolvuji formální obíhání doktorů. Těch čekáren, které se musí navštívit, aby člověku různí odborníci vyplnili příslušné kolonky v těhotenském průkazu… Ale už to snad budu mít. Jedna milá sestřička, která mi točila EKG, se mě při té příležitosti zeptala, jestli jsem viděla včerejší "Výměnu manželek". Jednalo se o dost "brutální" díl, ve kterém hlavní roli hrála rodina se čtyřčaty. Mít jedno dítě je oproti takovému nadělení vlastně stejně pohodlné jako například trávit čas na dovolené v Tichomoří.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Janycta Janycta | Web | 18. července 2006 v 22:30 | Reagovat

No tak to je fakt kráááásná chajdaloupka:-). Měli byste za její zveřejňování vybírat:-):-):-). Brzo se uzdrav...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama