Měla jsem teď takové docela náročné období a neměla jsem moc náladu psát... Určitě to znáte - nechtělo se mi dělat skoro nic, nemohla jsem se na nic moc soustředit a sama sobě jsem si lezla na nervy...

Teď už je to lepší. Samozřejmě se děla spousta věcí, přece jenom už je to nějaký ten pátek od posledního článku. Tak například - po třech letech trápení s naší současnou sedací soupravou v obýváku jsme se rozhodli koupit novou (na obrázku je to ona, jen ta naše nebude rohová a bude z jiné látky). Sice na to nejsou peníze, ale přesto jsme to udělali, takhle bychom taky mohli čekat třeba 10 let než budeme mít novou. Se starou je ten problém, že se na ní vážně nepohodlně sedí, je tak "úžasně" tvarovaná, že z ní člověk sjíždí, pokud tedy nesedí zcela vzpřímeně. S ležením je to podobné - člověk se koulí dolu, pokud se jednou nohou nepodepře o konfereční stolek.... Takže bude nová. Čekáme až ji vyrobí a přivezou ji koncem června. Haleluja.
Zahrádka taky prošla spoustou změn - strávili jsme tam teď docela hodně času a snad poprvé za ty léta se věnujeme zkrášlovacím činnostem. Čistíme kameny, vytváříme ozdobné záhony, začíná to tam vypadat čím dál tím víc jako v parku. Jeden koutek mi dokonce vzdáleně připomíná japonskou zahradu. A ten "parkový pocit" se mi vážně líbí. :)
Za poslední dobu jsem se taky viděla s hodně lidma. Návštěvy, setkání,... Je to zvláštní. Zjistila jsem, že se v poslední době radši věnuju fyzickým nebo jinak ven-zaměřeným činnostem než např. učení nebo mailování nebo tak. I když mám čas, do učení se mi nechce, dostavuje se taková nějaká nepříjemná apatie. Takže radši jdu na návštěvu ke známým než že bych třeba dělala něco na počítači. A nebaví mě být sama - pro mě naprosto netypické!
A trápí mě zuby. Tedy dásně. Mám hnisající zánět a zrovna přemýšlím, jestli to přes víkend vydrží, abych zase nemusela k zubaři. Dva dny po sobě jsem tam teď byla a dva dny ochutnávala dren. Tak mi držte palce.