Přemýšlím jak popsat uplynulý týden nějak stručně... Asi to nepůjde. Stala se spousta zajímavých věcí. S tím jak přišlo jaro se opět rozšířily možnosti trávení času. Barvitější část roku už začala. :)
Parník


Minulý pátek to bylo 6 let od svatby. (Je fakt divný, že je to už tak dlouho!) A tak jsem jako překvapení pro Michala vymyslela výlet parníkem a večeři na parníku na Vltavě. A bylo to vážně skvělé. Plavba trvala 3 hodiny, k večeři a vínu nám hrála dixielandová kapela zajímavého složení (trubka, basa, bendžo, pozoun) a Praha z lodi vypadá prostě úchvatně. Zvláště po setmění. Jen škoda, že ten den zrovna pršelo a byla vážně zima, takže jsme byli spíše uvnitř a na otevřenou palubu jsme se šli podívat jen dvakrát. Asi nejhezčí byl pohled na Vyšehrad! Jen ty tři hodiny mi připadaly krátké... (Btw: budu taky hrát na parníku! Super!)
Konečně kolo

Vyzvedli jsme kola ze servisu a jeli jsme se poprvé projet. První cesta byla sice jen po Praze do parku, ale i tak to stálo za to. Nové sedlo ale zatím nemám, a tak jezdím s ručníkem přehozeným přes sedlo, které má prasklou gelovou výplň, což vypadá dost divně, ale nějaké řešení se najít musí. Na novém šeštelovaném kole jsem se málem přizabila, protože brzdí jako ďas a s tím já nepočítám. Ale jde jen o zvyk.
Počasí se v týdnu trochu umoudřilo a bylo vážně krásně a ty rozkvetlé ulice, to nemá chybu. Jo jo, pohoda nad pohodu.
Strávila jsem taky několik hodin hledáním a zařídila dovolenou na kolech na jaro/léto. Už se těším. Podíváme se do Moravského krasu a do Chřibů. Ubytování bude jen jednoduché - v chatičkách po kempech. Většinou na dovolené na kole po ničem extra netoužím a trocha toho nepohodlí k takové dovče patří. Jsem na to vážně zvědavá a těším se.
O víkendu jsme ale absolvovali první skutečný výlet na kole a nevím nevím jak se zase dostanu do kondice!!! Zajezdili jsme si v Českosaském Švýcarsku, což je docela hornatá oblast. Všechny kopce jsem vytlačila a i přesto jsem funěla jak lokomotiva. Ale výlet to byl skvělej, ta příroda tam je opravdu krásná. Zajeli jsme se podívat kousek za hranice do Německa, samozřejmě jsme to museli vzít přes kopec s rozhlednou (mám pocit, že vždycky jezdíme přes ty nejvyšší kopce v širokém dalekém okolí) a trochu se prali s ostrým nárazovým větrem. Míjeli jsme i nádherné lesní jezero, které mělo zeleno-modrou barvu.
Počasí se v týdnu trochu umoudřilo a bylo vážně krásně a ty rozkvetlé ulice, to nemá chybu. Jo jo, pohoda nad pohodu.
Strávila jsem taky několik hodin hledáním a zařídila dovolenou na kolech na jaro/léto. Už se těším. Podíváme se do Moravského krasu a do Chřibů. Ubytování bude jen jednoduché - v chatičkách po kempech. Většinou na dovolené na kole po ničem extra netoužím a trocha toho nepohodlí k takové dovče patří. Jsem na to vážně zvědavá a těším se.
O víkendu jsme ale absolvovali první skutečný výlet na kole a nevím nevím jak se zase dostanu do kondice!!! Zajezdili jsme si v Českosaském Švýcarsku, což je docela hornatá oblast. Všechny kopce jsem vytlačila a i přesto jsem funěla jak lokomotiva. Ale výlet to byl skvělej, ta příroda tam je opravdu krásná. Zajeli jsme se podívat kousek za hranice do Německa, samozřejmě jsme to museli vzít přes kopec s rozhlednou (mám pocit, že vždycky jezdíme přes ty nejvyšší kopce v širokém dalekém okolí) a trochu se prali s ostrým nárazovým větrem. Míjeli jsme i nádherné lesní jezero, které mělo zeleno-modrou barvu.
Pohoda
A tím jsem se nenápadně přesunula do tohoto víkendu. Máme opravdu štěstí, že naše babička má chalupu v tak krásném koutě Čech. Krajina jako malovaná, jednoduše nádhera. Stýkají se tam tři chráněné oblasti: Lužické hory, Labské pískovce a Českosaské Švýcarsko. Tenhle víkend tam dokonce, přímo v naší zapadlé vesničce o třech stálých obyvatelích, konala akce Českého klubu turistů. Obvykle na té úzké rozbité silničce, která vede kolem naší chalupy, nic nejezdí, ale tuhle sobotu to tam bylo jak na Václaváku. Chodci, cyklisti, auta, psi. (Dovedete si představit ten virvál když naši čtyří psi štěkají na cizího psa procházejícího kolem plotu...). Jelikož jsme zvyklí za

pěkného počasí obědvat venku na zahradě, která je všem kolemjdoucím pěkne na očích, připadala jsem si tam místy jako ve vile Vyvolených - lidi si nás prohlíželi a jedna paní povídala: "Tady bych si dovedla představit dovolenou!"... Na návsi potom hrála country kapela a konal se pochod. Prostě takový život víska Kopec dlouho nezažila. Samozřejmě jsme si taky cestou na výlet na kolo na návsi poslechli několik těch Askalon, Niagár, Červených řek, dali si pivko a teprve potom jsme vyrazili dál.
A takhle vypadala moje neděle (viz obrázek). Střídala jsem tuhle deku+knihu+walkmana se záhonem+motyčkou+plevelem. Snažila jsem se totiž vykopat několik pampelišek, křenů a dalšího býlí ze stráně, kam tchýně chtěla nasázet sněženky. Je to divný, ale bavilo mě obojí.
A takhle vypadala moje neděle (viz obrázek). Střídala jsem tuhle deku+knihu+walkmana se záhonem+motyčkou+plevelem. Snažila jsem se totiž vykopat několik pampelišek, křenů a dalšího býlí ze stráně, kam tchýně chtěla nasázet sněženky. Je to divný, ale bavilo mě obojí.
Jaro na balkoně

Jaro nakonec dospělo i na náš balkon. Včera jsem vysázela kytičky do truhlíků na balkon a v tu ránu se z dosti nevábného zaprášeného místa stalo místo oplývající pozitivní náladou. Teď už jenom, aby se kytičky patřičně rozrostly a nabraly svých dekorativných funkcí. Ty květináče dole jsou určené na zahradu, kde je na tenhle rok naplánovaná tvorba nového kaskádovitého záhonu. :)
Jůůů, pošli nějaké fotky z parníku na mail! Ráda se podívám...