close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Předpůlnoční sněhová bitva

4. ledna 2006 v 8:59 | Cath |  Jak se mám?
A máme tu nový rok. Moje první vyhlídky do něj vypadají docela náročně.V tuto chvíli už můžu zveřejnit novinu, o které jsem se zmínila minule. Michal dostal nabídku na lepší pracovní místo se zajímavější a profesionálnější pracovní náplní, lépe placené a rozhodl se ho přijmout. Včera se započalo složité období, kde svému šéfovi oznámil, že odchází a do doby, než za sebe najde náhradu, bude chodit do dvou prací najednou - do nové zaučovat sebe a do staré zaučovat někoho nového. To obnáší každodenní pracovní dobu asi tak od osmi ráno do deseti večer a může to trvat dva měsíce... ale až bude tohle za námi, bude to po šesti letech vítaná změna hlavně pro něj, ale i pro mě.

Z toho přímo vyplývá, že starosti s renovací koupelny a vytápění padnou plně na moji hlavu, protože on na to nebude mít čas a budu to muset vyřídit celé sama. A věci se neustále hýbají - v pondělí jsme koupili (objednali) všechny nové věci do koupelny, čímž je uzavřena jedna fáze - je rozhodnuto jak bude nová koupelna vypadat a co v ní bude a nebude. Teď přichází na řadu papírování - projekt, stavební povolení. Včera jsem protelefonovala snad celý den a domluvila si schůzky se třemi lidmi, abychom se do toho mohli dát. Než odjedeme na hory, je třeba, aby se na tom začalo pracovat. Měla bych si taky naplánovat cestu na katastrální úřad, což mě velmi netěší, úřady nejsou zrovna mojí oblíbenou kratochvílí - navíc jejich otvírací doba a moje nucené přečasy, které nám opět zavedli, nejdou moc dohromady. Tenhle projekt je tedy další výzvou nového roku. O dalších výzvách nemluvě...
Takže jak to dopadlo s tím Silvestrem. Obula jsem se a dokonce jsem byla i na běžkách. Dalo by se říct, že noha se mi krásně zahojila a jsem už zdravý člověk. Když napadly v Praze ty hromady sněhu, nedalo se dělat nic jiného než se obout a brzo jsem si na to zvykla. Po večerech jsem zkoušela jak mi sedí boty na běžky a když jsme dojeli na chatu v Krkonoších, rozhodla jsem se to zkusit. A měli jsme krásný výlet na Hofmanky a zpět, v novém načechraném sněhu se lyžovalo úplně skvěle, dalo se i dobře brzdit, což na běžkách je vždy otázka. Prostě skvělé 4 hodiny venku na horách. A Silvestr jsme strávili celovečerním hraním deskových her, protože chalupa patří našim známým, se kterými vždy když se sejdeme, hrajeme deskové hry, jelikož to jsou naši herní parťáci.Z dostupných her si nás nejvíce získala jednoduchá a svižná novinka (kterou jsme pracovně pokřtili "Brumla") odehrávající se v lese, ve kterém myslivci střílí medvědy, lišky a bažanty, lišky jedí bažanty, medvědi jedí myslivce a dřevorubce a dřevorubci kácejí stromy. Takže pěkná mela a vzdáleně se to podobá šachům. V noci jsme popadli kluzáky a šli na svah jezdit trasu svah-potok (komu se podaří zabrdit před potokem vyhrává), ale ježdění se zvrhlo spíše ve sněhovou bitvu všichni proti všem (kluzáky se dají skvěle využít jako metače sněhu!), která skončila tím, že mě Michal dohnal, hodil do sněhu a zasypal obličej sněhem. Když jsme skončili, nemohla jsem se vysílením z boje a smíchu ani probrodit z hlubokého sněhu na silnici. Vypadali jsme v tu chvíli všichni jak sněhuláci.
Silvestr byl tedy fajn, ovšem nedělní cesta zpět z Krkonoš byla dost síla. Po hodinovém popojíždění ve frontě mezi Vrchlabím a Novou Pakou jsme se rozhodli pro únik cestou průkopníka (představa, že takhle budeme popojíždět až do Prahy (což nám večer potvrdili v televizi ve zprávách) byla vážně totálně zdrcující) a nahnali jsme naše autíčko na cesty, které se v zimě neudržují. Asi 10 km jsme se bořili kolama ve sněhu a nakonec jsme se vyloupli na krásných volných silnicích a po těch se dostali až domů. Cesta navíc byla zpestřená závodem (v mezích bezpečné jízdy), protože naši známí, kteří jeli druhým autem, si také zvolili únikovou cestu, jenže jinou než my, a ačkoli byli původně za námi, najednou se objevili před námi (jak se ukázalo v jednom z častých mobilních hovorů ve smyslu "Jak jste na tom?").... no a my je chtěli dohnat... Sice až u Poděbrad, ale dohnali.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama