Byli jsme tento týden na poslední hodině v tanečních. Předtím jsme tam naposledy byli začátkem prosince, potom jsme museli vynechat kvůli mému palci. No a teď jsme se a) snažili vzpomenout na to co bychom už měli umět, b) snažili se okoukat a doučit co nám minule uteklo (a zrovna takové zajímavé variace do cha-chi...), c) snažili jsme se vyhovět všem podivným povelům našeho mistra. Totiž - byla to hodina poslední a mistr ji pojal veskrze vtipně. A když ne vtipně tak alespoň jako lekci s neobvyklou náplní. Poté co jsme si zopakovali něco z toho co bychom už měli umět (ale tak nějak v tom někteří z nás pořád plavou), pustil se mistr do rychlokurzu čardáše.
Samozřejmě jsem přišla na to, že jestli jsme to už někde tancovali, tancovali jsme to špatně. Naučil nás všechny tři čardášové fáze a když se dostal na konec, zaujmul se svou partnerkou pózu a povídá: "Tak a teď se pánové postaví, pevně chytnou partnerku, a ta jim vyskočí na rameno - ti pokročilejší si ji mohou přehodit na druhé rameno a potom jí spustit do pravém boku na zem." Sice nám všem došlo, že to nemyslí vážně a zasmáli jsme se, nicméně tak úplně zadarmo to stejně nebylo! On to totiž vážně myslel, jen s tím rozdílem, že jsme neměly skákat partnerovi na rameno, ale do kleku někam k partnerovu pasu. Těžko se to popisuje. Tuhle figuru nám také rovnou předvedli a já se Michala ptala, jestli to fakt myslí vážně (tedy, pan mistr). Myslel. A tak většina z nás provedla určený výskok, kdy se pánové namáhají udržet partnerky a dámy se snaží jednou rukou udržet na partnerech (druhou ruku totiž máme mít ve vzduchu a rozverně s ní po moravsku mávat).... Kromě toho jsme prováděli další vtipné akce jako například výměna rolí, tj. partnerka vede partnera (no to to vypadalo - chlapi se neumí nechat vést a ženský neumí vést...). Kromě toho jsme hráli hru na obsazování židlí (znáte to, židlí je vždy o něco míň než hráčů) a k tomu se tancovala polka. My jsme se příliš neúčastnili a využili čas k procvičení polkových otoček. Nemohli jsme si to odpustit a budeme do tanečních chodit dál. Přihlásili jsme se do tanečního klubu, i když nevíme, jestli se nám podaří tam chodit (musí!). Kromě toho jsme se shodli, že by vůbec neškodilo si ty pokročilý zopakovat, nedalo se to všechno naráz zapamatovat.