...ale vypadá to, že budu mít "vlastní" kapelu. Pokud se tedy vše podaří jak by mělo. Původní nápad vyšel od mého známého (saxofonisty), se kterým jsem hrála v kapele, jíž jsem byla součástí před Tangobandem. Dali jsme se tedy dohromady a pokud se nám podaří sehnat ještě kytaristu (ideálně), budeme tři a to už bude stačit, abychom začali zkoušet. Zatím je vše ale ve fázi představ a otazníků. Každopádně by se mi tím splnilo několik přání, které ve mě dřímou už nějakou tu dobu.
Přilnula jsem k určitému druhu hudby, kterou chci zpívat, která mě baví a která mi jde od srdce. Tu bychom hráli a je to hlavní důvod proč se mi ten nápad líbí. Celé vyznění a atmosféra na koncertech bude úplně jiná než je současná atmosféra s Tangobandem, což je poměrně členitá a hlučná kapela (kytara, basa, bubny, pozoun, klarinet, trubka, saxofon, piano, zpěv). My bychom byli pouze trio, takže by to bylo úplně o něčem jiném. Měla bych hodně prostoru na zpěv a byla by to určitě výborná zkušenost. Na druhou stranu si nemaluju, že to bude jen pozitivní a jednoduché. Určitě se objeví problémy, ústupky a čekalo by mě i dost horkých chvilek, kdy bych musela překonávat svoje současné hranice (za což bych samozřejmě v důsledku byla ráda, i přes ty nervy, co to bude stát).
Takže pokud se to podaří, budu mít kapely dvě, což není v jazzových končinách nic neobvyklého. Neznám snad jediného muzikanta, který by měl jen jednu kapelu. A každá by byla z jiného soudku, takže jsem vážně zvědavá co bude. Z různých podrobností, které mě napadají, mám trochu smíšené pocity, ale tím se rozhodně nenechám odradit, to by bylo dost laciné. Že to nebude zadarmo, to se rozumí samo sebou.