Už jsem zase normální, tj. chodím do práce a můžu chodit ven. Návrat do práce byl nepříjemný, protože jsem se hned v pondělí ráno dozvěděla, že a) musíme dělat neplacené přesčasy, b) že budu tento týden dělat práci, kterou nemám ráda, c) musím do práce v sobotu. Takže jsem se z toho chvíli dostávala a už jsem se s tím smířila. Jinak jsem samozřejmě ráda, že už nemusím být zavřená doma a a hned první den jsem naplánovala co budu dělat v příštích dvou týdnech a skutečně se nedá říct, že by toho bylo málo. Když to zkombinuju s těmi přesčasy, mám vůbec co dělat, abych to nějak skloubila, protože v práci jsem třeba do půl sedmý a potom se už nic nedá stihnout.
Včera jsme ale už byli znovu řešit koupelnu v koupelnovém studiu. Tam se mi na závěr podařilo domluvit termín příští schůzky, který se mi kryje s termínem něčeho jiného, takže jedno nebo druhé budu muset přesunout: Zatím ale nevím jak, protože nevím co bude v jiné dny. Každopádně jsme včera vyřešili otázku šířky umyvadla, nad kterou jsem rozmýšlela tak asi dva týdny. Problém byl v tom, že bychom radši měli širší umyvadlo, které se nám líbí, ale nevíme, jestli je tam na něj dost místa. Ukázalo se, že tam na něj je dost místa a problém se tím vyřešil sám. Zároveň se mi podařilo zjistit, že příplatek za barevnou úpravu skříněk, která nás zaujala, není tak vysoký a tím pádem se uzavřela i otázka nábytku. Dnes se mi navíc podařilo zjistit emisní limity NOx, které je třeba dodržet v naší lokalitě, a tím se dořešila otázka kotle (naštěstí můžeme mít tu levnější variantu, hurá). Tak se nám to krásně skládá. Jelikož ale paní koupelnářka pospíchala do nemocnice za maminkou tak jsme nestihli dořešit všechno - pokračování příště.
Byli jsme taky na další hodině v tanečních a zase jsme se výborně pobavili, náš učitel vážně nemá chybu. Ale to teď zatím odložím, protože mám nějaké fotky a chystám se udělat malého obrázkového průvodce tanečními i s popisem. Už brzo, snad zítra.
Jak jste na tom s vánočními dárky? Začínala jsem se už hrozit, že jsem pořád nemocná a nebudu na to mít dost času. Nepatřím totiž mezi ty, kteří koupí 0-3 dárky a mají vystaráno. Příbuzných a podobně mám hromadu a Vánoce se u nás slaví a tak jsou i dárky. Tenhle víkend jsem byla na návštěvě u mámy v Plzni a tam se mi podařilo nakoupit docela hodně z toho, co jsem chtěla. Ještě asi tak třetinu musím zařídit, ale to už není tak děšivé jako tři třetiny. Jinak návštěva u mámy proběhla jako obvykle přes zimu. Pokecali jsme, pochválili jsme jim jejich novou kuchyň a tak. No a příště se uvidíme na Vánoce.
Zjistila jsem poslední dny několik věcí. Tak například to, že s postupně se zhoršujícím počasím se zhoršuje i moje kondice. Na kole už nejezdím a na lyžích ještě ne (příští víkend si ale dělám naděje, že strávím den na běžkách) a tak jsem alespoň vytáhla cvičící obr míč a dělá mi dobře. Kromě toho jsem si naplánovala kdy zase půjdu dávat krev, doufám, že to vyjde, snažím se dostat se na 10 odběrů, to bude můj sedmý. (Teprve....!) Takže potom budu zase průsvitná jako pauzovací papír.
Ty seš furt samý "stíhat"...co takhle trochu zvolnit tempo..? Ono je to fajn, mít hodně zájmů, aktivit, ale taky se říká, že všeho moc škodí. A kór po nemoci je blbost se do toho vrhat rovnou po hlavě...to si pak koleduješ o parádní recidivu....