close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Jsem normální?

20. října 2005 v 14:57 | Cath |  Jak se mám?
Čtu: R. Taraborrelli: Magic and Madness
Učím se: odvozené intervaly v notách,, hrát na piano, novou píseň Dallas blues, zájmena ve španělštině
Lekce španělštiny: mírně pokročilí: 5
Od rána pobíhám po bytě, uklízím, poslouchám u toho rozličnou hudbu (teď zrovna Celine; a docela mě překvapuje kolik tu mám písní ve španělštině (z písní se mi skvěle učí jazyk), například i Amar Haciendo El Amor právě od Celine...) a už mám úplně rozmáčené ruce (od mytí a drhnutí) a bolí mě nohy (od postávání) a záda (od luxování). Takže si ráda chvíli sednu. Z těchto faktů se dá usoudit jediné - přijede mamka. Podařilo se mi tedy vyměnit sobotní směnu v práci a nemusím měnit plány na víkend. Což je super, protože jinak by to bylo dost komplikované... nebudu vysvětlovat proč, to by bylo dost nezáživné.

Při tom uklízení pořád přemýšlím jestli jsem normální. Byla jsem teď takovou dobu doma a stálo mě hodně usílí se něčemu věnovat, měla jsem neustále sklony těkat od jedné věci k druhé a pořádně mi nic nešlo. A teď když jsem doma poslední den a vím, že na všechno už mám jen pár hodin, najednou jsem zase ve formě a jsem výkonná jako obvykle - časově úsporná, rychlá, organizovaná... Z toho plyne jediné: potřebuju trochu tlaku, abych se rozjela. Potřebuju časový stres, abych začala pořádně makat! Tak co myslíte, jsem normální?

A přitom právě tuhle výkonnost (a zároveň dostatek času, což se jak se zdá bohužel vylučuje!) jsem teď potřebovala na studium té hudební nauky. Je tam dost věcí, které mi nejdou do hlavy. Například proč existuje odhadem tak 50 různých intervalů, když možných vzdáleností mezi tóny v rámci oktávy je jestli dobře počítám jen 14. Nebo proč se tón d dá nazvat rovněž cisis nebo eses (a každý další tón to má obdobné) - k čemu tolik názvů? Celé mě to mate. Budu se muset zeptat někoho povolanějšího, hudebně vzdělaného. A zrovna včera jsem měla rozhovor s tátou, který se mi stěžoval, že by se mnou rád dělal nějakou hudbu, ale že na to nemám čas. Neřekl co přesně tím myslí, ale zmínil se, že by rád, abych mu například nazpívala Vánoční blues... Jen tak pro představu, táta od svých mladých let hraje na kytaru a 20 let byl členem jedné kapely, můj děda byl zase členem orchestru, ve kterém hrál na klarinet - takže jsem to měla po kom zdědit (a jestli to moje dítě po mě nezdědí tak mě to zklame). No a tak se táty asi na ty intervaly zeptám. Učit se bez učitele (což je můj neoblíbenější způsob) je občas docela fuška.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ATZE ATZE | Web | 20. října 2005 v 15:10 | Reagovat

Neboj!to je naprosto normalni!ja taky kdyz mam hodne casu tak toho moc neudelam a nic z toho k cemu se teda dokopu neni poradne..!

2 Miki Miki | 24. prosince 2007 v 19:45 | Reagovat

přesně ! když vstávám do školy o hodinu dřív,tak si kecnu k TV a čekám do poslední chvíle,ale když stávám tak že je to tip tˇop tak makám jak o život a udělám toho 100* víc než když stávám dřív ! Hezký Vánoce !

3 Cath Cath | 7. ledna 2008 v 15:47 | Reagovat

Tak fajn, hned mám lepší pocit. :)

4 Cath Cath | 7. ledna 2008 v 15:47 | Reagovat

Tak fajn, hned mám lepší pocit. :)

5 Cath Cath | 7. ledna 2008 v 15:47 | Reagovat

Tak fajn, hned mám lepší pocit. :)

6 Cath Cath | 7. ledna 2008 v 15:47 | Reagovat

Tak fajn, hned mám lepší pocit. :)

7 Cath Cath | 7. ledna 2008 v 15:47 | Reagovat

Tak fajn, hned mám lepší pocit. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama